Začínám se vyskytovat mezi geografy
Včera (úterý) tu celý den pršelo a byla celkem nepříjemná zima, takže to byl přímo ideální čas strávit ho u počítače, tematicky uspořádat nafocené fotky, vybrat ty nejzajímavější a předělat konečně celou fotogalerii na rajčeti. Takže se určitě mrkněte na nové exempláře.
Večer jsme s Lídou vyrazily na večírek všech lublaňských geografů. Jako vždy jsme pár minut po 22. hodině přišly mezi prvními a po chvilce váhání jsme se vnutily k jakési skupince studentů. Chvilku jsme vedli zdvořilostní a seznamující konverzaci, avšak brzy došla témata. Tou dobou se však již zaplnila hospoda, zesílila hudba a zvýšila se hladina alkoholu, což první nadšence přimělo k tanci. Brzy jsme se také přidaly a nestačily se divit jaké taneční kreace spolu vytvářely jedinci nehledě na pohlaví. Družnost Slovinců téměř neznala mezí. Musím uznat, že to byla prima akce, úplně něco jiného než v Parlament Pubu každé pondělí s Erasmáky. Škoda jen že jsme se s někým blíže neseznámily, bohužel v prostředí, kde se většina lidí zná a mají dostatek témat ke konverzaci, je to nelehký úkol. Navíc diskutovat s mírně pokročilou slovinštinou je takřka nemožné:-).
Ráno jsem samozřejmě do školy nevstala (což se dalo čekat), tak jsem šla aspoň na další hodinu začínající po obědě. Zde studenti s vyučujícím řešili, kam se pojede na terénní cvičení. Nabídl jim Španělsko na pět dní za cca 600 €. A právě tato vysoká částka vyvolala nespokojenost a velmi zajímavou diskusi, kolik jsou ochotni zaplatit a za kterou levnější destinaci Španělsko vyměnit. Měla jsem tak příležitost vidět, že se problémy řeší snad všude podobným způsobem.
Ze školy jsem se stavila ve studentské organizaci zaplatit výlet do Mariboru a Celje (takže budou zase další fotky), kde mi mladík přijímající přihlášky a peníze nechtěl věřit, že jsem Erasmačka, když jsem mluvila slovinsky. Navíc se mi před sídlem studenské organizace opět potvrdila moje teorie, že Lublaň výrazně předstihuje pověst České ulice v Brně. Potkala jsem zde totiž jednu holčinu z Brna, kterou jsem rok neviděla a věděla jsem, že tu měla být na podzim. A ona je tu pořád! Už se těším, až zajdeme někam posedět a pokecat.
A teď mě čeká zas jen práce, práce a práce:-).