Internet na fakultě aneb studente pomoz si sám
Mým posláním na tomto studijním pobytu je zpracování části diplomové práce na téma Lázeňský cestovní ruch v ČR a Evropě (Evropa byla nahrazena Slovinskem a porovnávám lázně u nás a zde). Jak už jsem se nedávno zmínila, objevila jsem knihovnu a začala ji navštěvovat. Velkým problémem se však ukázalo být připojení k internetu. Většina literatury je totiž k zapůjčení pouze do studovny. Já však zdaleka všem výrazům ve slovinštině nerozumím, papírový slovník je u odbornějších výrazů nepoužitelný (často nedostačuje ani v běžné komunikaci) a jediný rozumný slovník je na internetu a to navíc pouze z SI do AJ.
Snažila jsem se zeptat knihovnice, zda je na fakultě volně dostupná wifi síť, ale můj dotaz ztroskotal na tom, že knihovnice znala jen připojení přes kabel a satelit a o wireless nikdy neslyšela.
O několik dní později jsem položila stejnou otázku koordinátorce mého studijního pobytu. Ta také neměla potuchy, jak by mi mohla pomoci (měla jsem tedy silný pocit, že ani není ochotná problém nějak řešit), ale odvedla mě alespoň k nějakým "odborníkům" starajícím se o počítače na katedře. Tam jsem taky nepochodila, protože největším problémem se ukázalo být to, že nejsem zapsaná ve VISu (obdoba IS MU) a bez toho se prostě k internetu nedostanu.
Rozhodla jsem se, že tenhle boj nevzdám a budu všechny všude otravovat, dokud s tím někdo něco neudělá. Druhý den jsem tedy sebrala notebook a vyrazila s ním do školy. Zjistila jsem, že se skutečně k žádné dostupné wifi síti nepřipojím, ačkoliv jsem měla neoficiální informaci, že by to snad mohlo jít. Tak jsem vzala notebook a šla znovu za tím rádoby odborníkem na katedře. Celkem rychle mě vypoklonkoval a samozřejmě mi neporadil. Za koordinátorkou to taky nemělo smysl. A tak mě brzy napadlo další místo, kam bych mohla jít otravovat.
Jelikož jsem zahraniční student a mám problém, tak jsem se obrátila na fakultní centrum zahraničních studií. Zde se konečně nečekaně objevil první člověk, který mi dokázal dát alespoň základní informace. Koordinátorka mi vysvětlila, že jedinou možnou cestou je připojení přes síť eduroam, potřebuji k tomu však uživatelské jméno a heslo a že se mám nejdříve podívat na informace o této síti v češtině. Pokud si s tím nebudu vědět rady, že se mám za dva dny stavit v konzultačních hodinách za "expertem" přes studijní a další záležitosti.
Jak síť funguje jsem si zjistila, včetně uživatelského jména a hesla. Avšak problém nepřipojení stále trval, navíc existovaly dva odlišné návody (jeden od FF LJ a druhý od MU). Ani výše zmíněný expert však s mým počítačem nepochodil. Poradil mi však, kde na fakultě seženu ty pravé IT odborníky.
Vydala jsem se tedy vstříc temné kobce, ve které se většinu denní doby zdržují ajťáci a vylézají ven nikým nepozorováni až s prvním večerním soumrakem. Úkryt těchto prazvláštních tvorů se velmi podobal kanceláři v sitcomu The IT Crowd, všude se povalovaly rozbité bedny od počítačů, spousta všemožných kabelů, hard disků, pamětí, cédéček, flash disků a věcí, které ani netuším k čemu jsou. Mladík, kterému jsem padla jako prvnímu pod ruku, se ukázal jako velmi ochotný. Nejdříve vyřešil první a vlastně základní problém, doinstaloval mi do počítače jakýsi program, bez kterého by eduroam síť neběžela (dosud mi sice wifi fungovala, ale tohle bylo nějaké vylepšení a nyní to šlape o poznání lépe). Následně se asi dvě hodiny snažil můj počítač do sítě připojit, volal dokonce i na podporu eduroamu ve Slovinsku, ale bohužel tam zrovna nebyl přítomný žádný odborník. Během těch dvou hodin, co se marně snažil opakovaně připojit (podle návodu FF LJ) a všemožně obměňoval nastavení se do toho začali vkládat i další jeho kolegové, takže nakonec si s tím hráli dva a třetí jim do toho kecal. Mladík nakonec uznal, že s tím pro dnešek nehne a že to mám zkusit někdy jindy, až bude někdo na telefonické podpoře sítě. Jinak se musím přiznat, že počítačovou terminologii ve slovinštině jsem celkem dost nepobírala.
Já jsem se však opět nevzdala a kontaktovala IT podporu na MU, konkrétně jednoho kamaráda, který má u nás eduroam na starosti. Ten mi vysvětlil, že požadavky na přihlášení k síti server zaznamenal, ale mám nejspíš počítač špatně nastaven. Jak by taky ne, když je třeba se připojit dle návodu MU. Společně jsme prošli tento návod a počítač nastavili, bohužel když jsem se s ním vyskytla opět v blízkosti eduroamu, musela jsem celý postup zopakovat.
Ale jedna dobrá zpráva zní: „Mám internet na fakultě a mohu konečně nerušeně pracovat na diplomce“. Stálo mě to trochu úsilí a času (cca 14 dní), ale výsledek jistě stojí za to.
Díky Jardo!
P. S. : Omlouvám se všem v oboru za svou IT nedokonalost:-).